Otázka.

Proč jsi v ten divný, divný svět

nás, Hospodine, stvořil –

proč budil Jsi v nás illuse,

bys v zápětí je bořil.

Proč v žití trud nám’s otevřel

Tobia zraky slepé, –

je věčně míti přimřeny,

nám bývalo by lepé;

jak tichounkým těm polypům

kvetoucím na dně moře –

jež nezří tvého světla jas,

však též ne jeho hoře.