OTÁZKA

Od Boha k lidem vede cesta,

od lidí k Bohu

velikou oklikou, zacházkami.

Ti, kteří dovedou uprostřed lidí

být sami,

Boha uvidí,

člověka zvednou,

věc odhozenou, bědnou

z lidského smetiště.

Život je veliké jeviště.

Za rampou lidé tam chodí pod maskou,

všechno je otázkou,

i to, co se ptáš,

i to, co ti kdos odpoví.

Život je veliký snář,

leccos ti napoví.

Život je lhář!

Člověk je krutá pravda

na krvavá sousta rozemletá.

Člověk je srdce, které jde na zapřenou

na konec světa,

aby tam odkrylo zvědavě oblohu

na tisíc zámků uzavřenou.

Proto se narodilo,

aby se roztoužilo,

aby se vzpínáním po hvězdách unavilo.

Aby se z rozpětí oktávy,

z nadšení, ze slávy

vrátilo k jednomu tÓnu svému,

bezejmennému.

Aby si přiznalo, co se mu zdálo:

O lidech nevím nic,

o Bohu málo,

aby se zeptalo na konec života,

za všechno hledání,

za bolest, úzkosti,

zdali to stálo?