OTČE NÁŠ (CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ DEJŽ NÁM DNES)

Jak ohromný podnos v polední době

se rozkládá země široký pás,

v úsměvu květů a lupenů zdobě

leží v něm sousto pro každého z nás.

Požehnej každému, vděčen kdo Tobě

požívá, co dal hrozen i klas.

Světa Hospodáři, jako slabé robě

na klíně té země zabezpeči nás!

Aby jako bratři zasedali lidé

po klopotné práci za radostný stůl,

by poutník byl vítán, odkudkoli přijde,

aby podáno mu rádo chleba půl,

a by míru ptáče, vlaštovička milá,

pod krov náš si ráda hnízdo přilepila.