Otče náš!

Otče náš,

V nebesích jenž sídlo máš!

Pohleď na nás s trůnu Tvého,

Dej nám požehnání svého,

Neb ty věrných svojích znáš:

Otče náš!

Tvé jméno

Povždy budiž chváleno,

Nade všecko buď nám svaté,

Proň buď srdce láskou zňaté,

Věčně buď velebeno

Tvé jméno.

Království

Tvé ať nás neopustí,

Když nepřítel kol nás slídí,

Tu ať pravda Tvá nás řídí,

Pak nás tvé neopustí

Království.

Vůle Tvá

Vždy nám budiž vítaná!

Drsnou cestou s námi chodíš,

K dobrému nás cíli vodíš,

Pročež vždy buď vítaná

Vůle Tvá!

O chleba,

Jehož tělu potřeba,

Žádáme Tě, Pána, Krále,

K práci síly popřej stále,

A dej, když je potřeba,

Nám chleba.

Viny nám

Promiň, dobrý otče, sám,

I my odpuštění dáme,

Neb Tvůj rozkaz dobře známe,

Jen promiň Ty, Pane, sám

Viny nám.

Nepřítel,

Jenž by pokoušet nás chtěl,

Ať o cnost nás neoloupí,

Ba zahanben pryč odstoupí,

Jenž by pokoušet nás chtěl,

Nepřítel.

Od zlého

Zbav nás, zřídlo dobrého!

Dej, ať v cnosti setrváme,

K pravdě vroucně se vždy známe:

Zbav nás, zřídlo dobrého,

Od zlého!