Otče náš!

By Karel Alois Vinařický

Dítě klečí, ruce zpíná:

Za nim v bílém jasném kroji

Anděl stojí.

Dítě modlitbu počíná:

„Bože, Otče náš,

Jenž na nebi obýváš,

Budiž pochváleno

Svaté Tvoje jméno

Ve Tvém království!

Jako svatí na nebi

S anděly Tě velebí,

I má duše Tebe ctí.

Poslušna chce býti tvé

Vůle přesvaté!

Dej, co lidem třeba,

Vezdejšího chleba!

Odpusť, jestli pochybíme,

I my také těm,

Kdož nám činí protivenství,

Z lásky k Tobě odpustíme.

Pomoz nám v nebezpečenství!

Hříchu zlého zbaveni

Dejž ať dobrým andělem

Do nebe jsme vedeni!

Amen, staň se vůle Tvá!“

„„Amen!““ anděl zašeptá,

A modlitby slova hned

V růžový promění květ.

Anděl růže svije u věnec

A dovitý růženec

Nesa Bohu k oběti

Do nebe s ním odletí.