OTCOVSTVÍ.

Zimní noc. Jen vítr pláče

nábřežím, kde mrtvo jest,

v mléčný svit lamp elektrických

chvěje se třpyt zlatých hvězd.

Z okna hledím dolů k řece,

jež tu hučí od věků,

zpívá velký hymnus žití,

naděj dává člověku...

V noci oné temné hlasy

čekal jsem, až doletí,

z hlubin věčna, zvěstující

děcka mého početí...