Otec a syn.

By Karel Dostál-Lutinov

Můj táta též byl bojovník –

moc ran má můj táta starý –

víte, on vedl první šik,

kde zuří tak smrť a zmary.

Teď leží můj táta zlomený

a smutně se na mne dívá,

jak cídím a brousím kord zarzený,

když polnice do boje vzývá.

„Ach, kdyby radš doma zůstal ten hoch!“ –

tak slyším výčitku temnou. –

Hoj, tatíčku zlatý, kdybyste moh’,

oč, že byste táhl se mnou!