Otec, matka, synové a dcery.

Kdo chce dlouho, blaze žíti,

otce, matku musí ctíti.

V úctě vždy měj otce, matku,

tak se zbavíš strastných zmatků,

požehná Bůh tvému statku.

Otci, matce vděčen buď,

nikterak je nezarmuť.

Otce-li a matku rmoutíš,

vlastní svoje štěstí hroutíš.

Otci, matce za jich lásku

na čelo chceš dáti vrásku?

U rodičů chorých prodli,

horlivě se za ně modli.

Slabé matce, mdlému otci,

pokud možno, ve dne, v noci

vděčně chvátej ku pomoci.

Otec, matka neměj hladu,

podporuj je, dej jim radu;

odepřiž i ústům svým,

a dej sladké sousto jim.

Otci, matce splácet dluh

velí synům, dcerám Bůh.

Syn a dcera vděčně zdobí

rodičů svých milé hroby,

nábožnou je slzou rosí,

Pána Boha za ně prosí.

Nevděk-li neb jiná vina

hnusně tíží dceru, syna –

ó pros otce, matku včas,

než jim zbělá pláčem vlas;

dceři, synu, třikrát běda,

na pokání-li se nedá!

Matce pláčem oko rudne

pro syny a dcerky bludné;

tento smutný hrozný zjev,

budí moudrých lidí hněv;

za surovost svou se styďte,

napravte se, neb se kliďte!