Otec.

U matčiných prsou

Leží nemluvňátko –

Otce slastně patří

Na choť a děťátko –

Vine ženu, dítě

K sobě blíž a blíže –

Šťastný manžel, otec,

Domu svého kníže.

Ó kdo nemá dítě,

Odumírá v skutku –

Bez útěchy sobě

Líce zahal v smutku. –

Neumřel však otec:

Ač jej hrob již kryje,

On to sám – svou krví

Ve svých dětech žije.