OTEVŘENÉ OČI.

Až půjdete tichem noci na rtech s písní dumavou,

otevřené oči ať vám nezaslzí únavou.

Nebe širé hvězdami jak snítka květy rozkvete,

stíny mlčenlivé vloudí se pod stromy staleté.

Otevřené oči vaše, jak stráž zvyklá dni i tmám,

mezi všemi nebezpečenstvími najdou cestu vám.

Tichem noci zachvěje spád písně vaší dumavý.

Stíny budou jako naslouchající a němé postavy.

Skály se vám promění jak do pohádky zakleté,

až jich luna stříbrobílá do svých sítí zaplete.

Hudba potoka vás dojme, melodie zborcená,

v parách vystupujících se zjeví láska ztracená.

Přelud bílý zazáří a jahodami zavoní.

Buďte tiši. Zem je ticha... Anděl šel po ní.

Oči vaše otevřené stihnout nesmí únava.

Slabost hříchem je. A za ni trestá propast černavá.