OTEVŘENÉ VEŘEJE POZNÁNÍ.

By Antonín Sova

Zahrady přes noc zkvetly celé růžové,

lesk měly perletí, A hoří duhové...

Přes jejich bílé zdi se nahýbají, děti,...

jsou touhou ubledlé... Jak obsypány snětí...

Přivřené povzdálí zvou zlaté veřeje

a smyté zašlostí lákají kročeje, –

ráj zdá se otevřen. Tu možno projít v krátku

a vniknout do tajemství rozkvetlého svátku...

Hned u veřejí strom vás volá poznání...

Nějaké kvílí z květů svadlých pokání...

A zítra zříme: ránem sprchávají stromy,

jich sukovité větve vyschlé ruce lomí...

Zář rudá klesá v barvu nebe šedavou,

špinavé květy v hlínu sprchly lepkavou...

A v tichu čeká srdce rozechvělé,

kdy ztrestají nás hrozní archandělé...