OTHELLO DESDEMONĚ

V tvém srdci bydlí někdo cizí,

z tvých očí hledí v noc i den,

když do nich pohroužím své zraky,

jsem jeho zrakem proboden.

Neznámo jest mi jeho jméno,

mně znám jest jenom jeho chlad,

v tvém srdci na oltáři lásky

s divokým zrakem sedí had.

Mým je to srdce, mým ten oltář,

a celý chrám tvé lásky mým –

a k tomu hadu, jenž jej przní,

si cestu – dýkou proklestím.