Ovčácký pes.

Pastýř troubí a po boku

jemu stojí čilý pes,

vycvičený v běhu, skoku;

bravy řídit jeho ples.

Tlupy vlnaté se z dvorů

na návsí shromážďují,

chvátajíce na prostoru

bekem se pozdravují.

Pes na ovce hledí; číhá,

kdeby která z řady šla;

štěkotem všetečnou stíhá,

by se v řad navrátila.

Stádo hafan obskakuje

po mezích se pasoucí,

mlsnější hned zarejduje

v zámezí pozajdoucí.

Tu staví, tam popohání

všudybyl ten štěkavý,

neumdlévá, nemá stání

napomínač těkavý.

Věru on zná pastýřovo

myšlení a kynutí;

vše na hlesnuté jen slovo

vykoná ve mžíknutí.