OŽEVY.

Tiché vody. Zelené kolem břehy,

v dálce tušíš obrovské světy horstva,

cosi šeptá rákosí, vlak hřmí kolem,

přeletěl, zmizel...

Co jen, srdce, poutá tě k vodní pláni?

Co tě táhne k modravým dálkám výše?

Hudba tiché jeseně proč tak jemně

na dnu tvém zpívá?

Mír a pokoj! – Poslední meta žití!

Ztichly tužby, zápasy byly – nejsou...

jen ta zeleň, velikých vod, Tvé ticho,

Věčnosti, mluví...