OŽIVLÝ POKOJ

By Emanuel Lešehrad

K spánku si ulehl sněžný den;

s nebe jas začíná mžíti...

Do jizby paprsek bludný vlét’,

v žárovkách lustru se nítí.

U okna o písni klavír sní.

Vázy s luk čekají kvítí...

Hodiny se stěnou hovoří.

Vzpomínky v rámech se svítí.

Rozjímám, v nitro zrak pohřížen,

o dnech, jež odkvetly v žití.

Chtěl bych jak omládlý pokoj ten

o vůni fialek sníti.