PÁD.

Nechce však vkročit na půdu vraha,

z nadzemských výšin chce domů se snésti,

procítit v oblacích opojné štěstí,

kterým se končí vítěze dráha.

Přelétli Alpy. Hle – zem jeho drahá!

Větrem stroj těžce cestu si klestí –

Dunaj a za ním město mu věstí:

Doma jsi, doma! – Leč vítr se vzmáhá.

Vichřice roste, stroj prudce se zmítá.

Poddat se nechce vítězný rek.

Zdola již zástup ho jásavě vítá.

Přistáti musí! – Stroj drží se stěží,

v propast jej náhle vichru strh vztek...

U trosek hořících mrtvý rek leží.