Padají jarní květiny.

Kdosi otevřel okno v duše mé ville

a květiny padaly ke mně, zářivě, slunečně bílé,

koupané ve vlnách rosy, zmámené polibky tepla,

pějící o hejnech ptáků, jež vesele nad nimi létla.

A Mládí v zahradě tančí na měkých kobercích květů

a je tak blýskavě nahé a zpívá o žehnoucím létu

a čeká na parfumy dívčí v řízách zlativých vlasů

na dlouhé plápoly očí, tonoucích v jiskřivém jasu.