Padající hvězdy.

Velikou vásu, samý jas,

roztříštil bůh a hodil v svět,

její teď záře zlatý sled

jste vy, ó hvězdy, den když zhas.

Duši mou rovněž v jeden ráz,

mystický v které voněl květ,

– velikou vásu, samy jas –

roztříštil bůh a hodil v svět.

V neznámo, střepy, jděte zas,

odkud jste přišly, leťte zpět

v nesměrna kouty, v propasť let:

naplniž vesmír každá z vás,

velikou vásu, samý jas!