PADALA HVĚZDA...

By Antonín Klášterský

Padala hvězda, třpytná tak

přes nebes klenutí,

jak zlaté pírko hvězdný pták

by ztratil z perutí.

Já do lesa ji padat zřel,

ó, nechte jít mě v les,

tam, nechť se večer nad ním stměl,

ji najít musím kdes.

A poznám ji, ač nevím kde,

nechť zhaslé oči má,

mé touze s výše stržené

být musí podobna.