PALLIDA MORS

Dlí mezi davy kupčícími,

jde mezi chasu tančící

jak střelec, který za podzimi

v háj s nabitou jde ručnicí.

Co na tom, že jí nedbáš v práci,

jí nezříš v síni hodovní,

tak ticho jako noční ptáci

jde ve své kápi putovní.

Všem očím světa dobře skryta

šíp z luku metá v zástupy.

Den ze dne loví nenasyta

a její střely neztupí.

Je lovec odvážný a lstivý,

jenž kořist zboku napadne –

smích radosti se v hrůzu zkřiví,

tvář v kámen masky záhadné.

Ó Pane, když už právo k lovu

jsi dal jí v lidstva revíře,

své milosrdí připusť k slovu

za těžké provin centnýře!