Památce Jana Amosa Komenského. (III.)

V cizí dáli vedlé moře

mohyla sní opuštěná,

moře nad ní zpěvy pláče,

pláče vlast též rozželená;

a ten pláč jde ozvěnou,

tichou noční krajinou.

Na mohyle věnce leží,

věnec zásluhy a vděku:

vavřínový věnec zásluh

potrvá na věky věků,

a o věnci z pomněnek

hlásat bude věkům věk.