Památce Mistra Jana Husa.

Již přes pět set let v bezdno Minulosti zapadlo,

ó Mistře Jene, v Kostnici kdy oheň klatý plál,

však nadšení pro památku Tvou dodnes nezchladlo

a žel! i nepřátel Tvých zloba syčí, zuří dál.

A nejvíc bolí, mučí, že i českých lidí hlas

se mísí v divý, huronský a nepřátelský řev,

jímž památka Tvá v srdcích zahlazena má být zas

a jako v dobách úpadku Tvůj čistý zkálen zjev.

Však marná námaha to! Postava Tvá vznešená,

jak plála mravním jasem v temný středověku čas,

svou pravdou dějinnou lží bídných vlákna rozmetá

a českých srdcí tepot v souzvuk lásky spojí zas...