Památný muž

Byl fabrikant, a žil jak sluší,

jak požaduje dobrý tón;

vždyť fabrik měl as tuctu půli

a čistý k tomu milion.

Byl kousek vzdělán, uměl psáti

a věděl, co je dvakrát šest;

a pakli chybil, což je na tom –

měl milion a k tomu čest.

Ba čest tu měl, jen v slovích ale,

však skutek – inu, dobrý tón,

ten přec se všude respektuje –

a basta, měl svůj milion.

K svým lidem velmi vlídným býval,

však nechci slyšet jejich žel –

než co mu po té luze sejde,

vždyť přec jen svůj milion měl.

Byl vlastenec, to radikální,

že z milionu krejcar dal,

když se subskripcí na „důstojné“

mu kdos visitu udělal.

Byl mládeže i maecenášem,

chtělť obci školu věnovat,

však brzy přišel ku náhledu,

že fabrika tam může stát.

Když umřel, na hrob nápis dali:

„Památka věčná jemu buď.“

Křesťanská duše, pozastav se

a v kajicnosti bij se v hruď!