Pampeliška.

Babička naše jako pampeliška,

tak šedivá, jak sedí podle meze

a celé hejno dětí po ní leze,

jak s mladými když na mez vyjde myška.

A vzpomíná nám dětem na Ježíška,

jak od Prahy už k nám ho liška veze:

– však jí, že už to v hlavě jako v jeze

a umře spíš, než přijede ta liška.

,Jak se to umře?’ – ptá se jedno z dětí.

– „To jako na ten květ když tady foukne

a jenom Bůh ví, kam to pýří letí! –“

A kluk si myslí: „Zkusit to je hříčkou“–

– a v pampelišky fouká za babičkou

a zvědavě se vždycky po ní koukne!