PAN GENERÁL.

Byl generálem třicet let,

tak sotvaže už nohy plet’,

byl vojevůdcem třicet roků,

monokl nosil v levém oku.

Hrál denně šachy s kuráží,

k prvnímu čekal na gáži,

vojákům nadal uch a telat –

co jiného měl vlastně dělat!

Jak v ráji žil, však psina zlá,

podagra si naň zalezla,

a žízeň trápí bez ustání;

měl řády – zač, sám neměl zdání.

A generálský pohřeb měl,

když jednou dýchat zapomněl,

byl průvod se smutečním koněm –

a to je vše, co ví se o něm.