Pán-panáček.

By Josef Václav Sládek

Nebyla to ryba

ani ráček,

byl z našeho zámku

pán-panáček.

Sametová líčka,

ručky ladné,

jako s holubníku

pírko spadne.

Muzikanti, hrejte

panským solem,

panáček nás poctil

jednou kolem.

Jenom ať vám pazoun

nepřebroukne,

sic nám pán-panáčka

ven vyfoukne.

Pozor, pán-panáčku,

na matičku,

ať si nezmačkáte

náprsničku! –

To my u nás máme

jinou chasu,

ti nás jako kleště

drží v pasu.

To jsou naši hoši

jinak mili,

oni by z nás duši

vytočili!