PAN POSLANEC (XI.)

By Viktor Dyk

Tož tedy zmizet. Ale kam?

V kterých teď skrýt se krajích?

Kam půjdu, nikomu neříkám;

jisto, že nepůjdu na jih.

Tam půda horká. A když jdem’

až k samotnému jádru – –:

tam dole někde naleznem’

čnít rozvaliny Skadru.

Maličkým byla Evropa

vždy láskyplnou chůvou.

Jsou říše, kde se mluví teď

zvlášť energickou mluvou.

Je možno jeti na sever,

na západ, východ se může.

Při slově Skadar naskočí

tak mnohým husí kůže – –

Jih je však velký. Na to si

v čas ještě rozpomínám.

Skadar-li minu, mohu jet

ledakam ještě jinam.

Je Italie krásná zem’.

Výhodu její chápeš.

V Skadru, tam stůně Evropa.

V Římě, tam stůně jen papež.