PAN POSLANEC (XI.)
By Viktor Dyk
Tož tedy zmizet. Ale kam?
V kterých teď skrýt se krajích?
Kam půjdu, nikomu neříkám;
jisto, že nepůjdu na jih.
Tam půda horká. A když jdem’
až k samotnému jádru – –:
tam dole někde naleznem’
čnít rozvaliny Skadru.
Maličkým byla Evropa
vždy láskyplnou chůvou.
Jsou říše, kde se mluví teď
zvlášť energickou mluvou.
Je možno jeti na sever,
na západ, východ se může.
Při slově Skadar naskočí
tak mnohým husí kůže – –
Jih je však velký. Na to si
v čas ještě rozpomínám.
Skadar-li minu, mohu jet
ledakam ještě jinam.
Je Italie krásná zem’.
Výhodu její chápeš.
V Skadru, tam stůně Evropa.
V Římě, tam stůně jen papež.