PAN POSLANEC (XVIII.)

Lidé se divně tvářili,

věsili divně hlavu,

když četli cosi o Bosně

a výminečném stavu.

Smí každý svěsit hlavu svou,

obzvláště když ho brní,

však co se týče projevů,

jen buďme opatrní.

Dne nevíme ni hodiny.

Nevíme, kdo nás slyší.

Tož buď jak buď, děj se co děj,

přátelé, buďme tiší!

Provokatérů jako much.

To není věcí skrytou.

Bych vzor dal vám, já mlčím sám,

ač chráněn immunitou.

V své blahodárné činnosti

dnem nedáme se zviklat.

Nic nemohli jsme lidu dát,

dáme mu aspoň příklad!