Pan Skřivánek.

Skřivánek je mladý pán,

nikdy nezahálí,

za děvčátky běží už,

jak je vidí z dáli.

Skřivánek je ostrý hoch

a má štěstí u žen,

v celé Praze krejčím všem

za šaty je dlužen.

Skřivánek je ostrý hoch,

láskou plane hnedky:

s naší celou ulicí

milostné měl pletky.

Skřivánek se přitočí

k dívce každé ruče,

divno, žádný tatínek

že mu nenatluče!

Za Skřivánkem každý švec

může ruce spínat,

nechá ševce, pradlenu

dále upomínat.

Skřivánek je mladý pán,

ach, já se mu klaním:

věřitelů processí

stále běhá za ním.

Skřivánek však vznese se

jako skřivan nad luh,

věřitelům uletí

a dál žije na dluh.

Dělejme to taky tak,

jako ten Skřivánek:

v jedné ruce panenku,

v druhé ruce džbánek.