PAN VYŠÍNSKÝ. (I.)

Vzývám Tebe, Múso, na počátku

Své nové písně vroucně k přispění,

Ač vzbudí to snad přeučenou hádku

A nožův soudných strašné břinčení,

Že klassicism vodím za oprátku!

Však péro ocelové, ba snad husí

Svou kritikou přec báseň lámať musí,

Sic o mé knize nikdo nezvěděl by,

Té kdyby nebylo kritické střelby:

Pročež Tě, Múso, hlas můj provolává,

Ač pěkná moda ta se zanedbává!