PAN VYŠÍNSKÝ. (LII.)

A jako ve snu o Juanu věště

Tam Byron dřímá v koutě na kamnech

Se podpíraje o špinavé kleště,

K nimž romantikův celý pluk se sběh’;

Několik kop knih spočívalo ještě

Na tiché jistby šedé podlaze,

A zdálo se, že jim tam přeblaze:

Neb pod stolem pěl Homér Iliadu,

Hned vedlé Aeneas se hrabal v Hádu;

A z řady bot Sofokles skoro v strachu

Se prodíral tou spoustou všeho prachu.