PAN VYŠÍNSKÝ. (LIV.)

A ne bez úcty byly rozřaděny

Slovanských pěvcův knihy na stole,

Jež rek náš jako poklad drahocenný

Vždy při ruce měl v pěkném půlkole...

Tak Vladimír žil bez vší trpké změny,

Buď v společnosti veselých to druhů,

Buď sladkých Mús zas v přerozkošném kruhu;

A v létě býval na svém statku malém

Vždy bez starosti, nepostihnut žalem;

Jej z dolce far niente někdy krátká

Jen s hluchým správcem vybouřila hádka.