PAN VYŠÍNSKÝ. (LXIX.)

Však skončiť musím teď... juž dlouho dosti

Jsem pestrých zjevů stopu sledoval,

A takto časů v vhodné střídavosti

Buď to či ono v spěchu veršoval,

Jak měl jsem právě Músu v společnosti!

Tak labyrinthy vírné života mně

Se objevily ve hře miloklamné:

Jak jednou bylo, bude v příštím čase;

Kde mine... vzniká... květe ve souhlase

Vše, k předu spějíc... původ nový plodíc,

Nás kolem věčně stejným... za nos vodíc.