PAN VYŠÍNSKÝ. (VI.)

A přec Vám toho reka nemodního

Chci předvesť před zrak mile žasnoucí;

Chci pěti dary ducha nevšedního

A srdce pro šlechetnosť tlukoucí

Vás poutaje do zpěvu posledního.

Že se mu srdce Vaše nachýlí,

Snad předtucha mne sladká nezmýlí;

Neb věrná láska, mysl šlechetná

Jest nyní řídká věc a pamětná...

Zpěv-li se nezlíbí – nu! neškodí,

Ať mrzutý jej čtenář odhodí!