PAN VYŠÍNSKÝ. (VIII.)

Též musím říc’, že z lože manželského

Pošel, jak dosvědčoval křestní list;

Však kdo byl as počestný kmotr jeho,

Nemoh’ jsem z toho dokumentu čísť.

Leč to vím z pramene též nemylného,

Že neměl sester ani bratrů více,

Než za to tetiček až na tisíce;

Že otec jeho, ač měl statek hezký,

Přec vroucně miloval svůj jazyk český,

Pročež i syn se v pevné důslednosti

Přiznával k otce svého národnosti.