PAN VYŠÍNSKÝ. (X.)

Náš mladý rek – zda opravdu byl mladý,

Toť příští verše mohou odhaliť,

A spatříte-li v jeho stáří vady,

Nechtějte snad svůj hněv naň uvaliť –

Náš rek v peřinkách neumíral hlady

Po svatých zdrojích hlubé pramoudrosti;

Též nezářil v kolébce výmluvností;

Ni lvem byl slavným v společenském světě

A z lásky nezoufal v dvanáctém létě:

Tím vším se leskl ve pozdější době

A všady dobyl velké chvály sobě.