PAN VYŠÍNSKÝ. (XL.)

A hádka ukončena dobrým vínem,

A za Sokrata uznán je náš rek!...

Sic dřív juž zván byl mladým Apollinem

Všech učenců, v nichž se stkví nový věk:

Však teď se stal Athény pravým synem.

A hlučná chvála zavzní velkou síní,

Nepřítel s přítelem si tyká nyní;

A nevázaná veselosť se vrací...

A jako bouře, jež se v hory ztrácí,

Celé to moudré, hořké hašteření

Se ve zpěvy a ve smích blahý změní!