PAN VYŠÍNSKÝ. (XLVIII.)

Nuž, nechci želať více svého štěstí,

Ač naděj slastná v srdci neplane!

Ó jiný život musil by mně kvěsti

A zlatý lavřín v kráse neznané,

Kdyby byl osud neuvolil, vesti

Mne říší kletých strasťmi všelikými

A ducha neumořil vzteky svými!...

Však dosud vůle jesti nezlomena,

Je k boji krvavému připravena;

Vítězství kyne: Nuže v smrtné zbraně,

Buď zvítěziť, či zhouby vzdáť se ráně!!...