PAN VYŠÍNSKÝ. (XXXVIII.)

Ó že svou moudrostí ten oslavoval

Kruh onen Zeus všech nových kritiků,

Jenž básníka nedávno ukřížoval

A spílal jemu prostopášníků,

By po druhé ctnostnější písně koval!

Po jeho slavném jmenu tážete se,

Před nímž se celý svět jak žasem třese?

Neznámy jsou mně ony mocné zvuky;

Ni vím, zda z přízně vrány je neb sluky:

Jen to vím, že syn Brněnského vzduchu

A prvním sluncem „krásných veleduchů“!!