PAN X. A Y.

Jak že – ty pravíš, otec Shelley

že kmotrovstvím stál básním tvým!

Ach, odpusť, brachu, téhle přízni

já nějak špatně rozumím...

Kde obrazů je oblouk smělý,

po němž bych stoupal do nebe?

Ať co chci dělám, pořád šlapu

jen na tebe a na tebe –

A potom ještě rozdíl je tu,

ač jako vlásek přetenký:

ty’s nikdy nebyl atheistou

a neměl’s nikdy myšlenky!