PANÍ HELENĚ MODRZEJEWSKÉ.

Jde ve svět umění a zázrak Váš jde před ním:

tu něhu největší, jak staletí ji snila,

jste v ryzí ženskosti, ó Paní, vyslovila

svým vzdechem jediným a pohledem svým jedním.

Svět v bezdno kácí se a shonem zmírá všedním –

však nad tmu všedností je Vaše bytost bílá,

z ní božství s titánstvím a s něhou září síla,

jež lidstvo obrodí i hrobem nad posledním.

My často zoufali, že bídni jsme a malí,

že doba nynější je únavou a spleenem,

kde hesla proroků se v tmu a prázdno valí.

A přece velkou je a božství hledí na ni,

svit věčné veleby jde němým jejím stínem –

neb ona zrodila Vás, nesmrtelná Paní!