Paní M. L.

Oharka mi hučí pod okny,

proto také mám as živé sny.

Na dnešek jste Vy tu byla v něm:

vešla jste s tím drahým úsměvem

(jenž mne chytil před dvaceti lety)

v sál, kde hráli. V pasu Vašem květy,

v očích vítězící síla mládí.

Cítil jsem, že budem se mít rádi...

jako tenkrát... Zde mi zmizel sen.

Řeka šumí. Smutek sžírající

otravuje mi teď celý den –

roztrhejte tuhle pohlednici!