PANÍ MARII L.

Ta dávná zvěst mi stále v mysli vězí:

Kdys Ježíš podobu vzav na se dětí

se zjevil u řeky, jíž v divé změti

se hnaly vlny přes tůně a jezy.

Tu svatý Krištof, zjev nadlidských mezí,

vzal v náruč Ježíška, by dál moh’ spěti,

a proudem nes’ jej mocném ve objetí

na druhý břeh, kde klidně kvetly slezy.

A vzpomínaje na zvěst tu dím k sobě:

Čím byl by proud mi, který slove: žití,

kdy v jeho vír bych po boku šel Tobě!

Jak obr Krištof přešel vlnobití

vzav Ježíška na svoje ruce obě,

tak chtěl jsem s Tebou jeho vztekem jíti.