Panna.

Panno hle, hroznou jakou tu

Mám s tebou práci a robotu.

Měla bych ráda z tebe cos chytrého;

Učím tě pořád jen něco hezkého.

Než ty jsi mi zhola nedbalá,

A večer jak ráno zpozdilá.

Panna moc na to nedbala,

Vždyť panenka zle to nebrala.

Věděla: nic za to nemůže;

I položila pak ji na lůže.

I šla panenka, knížku sobě vzala,

A moc hezkého z ní si vyříkala.