PANOVI.

Tok bouřné mízy v poupat nálevu,

kdy raší hloh a šťavou kypí břízy,

co v skřivana zní prvním prozpěvu,

tok bouřné mízy:

Ty první kapky světla s nachu řízy,

když Hélios vzplá v Máje úsměvu,

věř, do smrti mi z duše nevymizí.

Tak jest mi do tance a do zpěvu

a deptám vin a hříchu slizké hlízy...

Ne had, tys velký patřil na Evu,

když vřel jí v ňadrech, nesa úlevu,

tok bouřné mízy...