Pantoflíček.

Jaký malý, něžný

capartíček,

milostivé kněžny

pantoflíček!

Titěrný, lehýnký,

tak že s ladné

té její nožinky

stokrát spadne.

A přec naříkává

sobě kníže,

bolestně vzdychává:

„Jaká tíže!“

„Nelze pak to břímě

nijak snésti;

do smrti musíme

s ním se nésti!“