PAPRSEK SLUNCE (II)

By Viktor Dyk

Paprsek slunce hrá si s hora se mnou,

řídký to host.

A vede celou příliš dlouho temnou

v budoucnost.

Kdo v budoucnost jde, není nikdy chudý.

Má vždy svou část.

Včerejší omyly a dneška marné bludy

nemohou zmást.

A neuštve ho nikdy pochyb smečka,

nezbaví sil.

A zahyne-li, ví, že padlé přečká

veliký cíl.