PAPRSEK SLUNCE (II)
By Viktor Dyk
Paprsek slunce hrá si s hora se mnou,
řídký to host.
A vede celou příliš dlouho temnou
v budoucnost.
Kdo v budoucnost jde, není nikdy chudý.
Má vždy svou část.
Včerejší omyly a dneška marné bludy
nemohou zmást.
A neuštve ho nikdy pochyb smečka,
nezbaví sil.
A zahyne-li, ví, že padlé přečká
veliký cíl.