Parádnice.

Matičko má, slunéčko mých světů,

zdobte si mne, pokavad jsem v květu,

zdobte si mne, pokavad jsem mladá;

nepomáháť v stáří šatná vnada.

Či jste viděla, mé srdce zlaté,

aby jabloň kvetla po dvakráte,

po dvakráte bílým, vonným květem,

než se jaro setká s žárným letem!

A když mráz juž do srdce ji pálí,

tu se věru květem neobalí...

Nuž, matičko, slunéčko mých světů,

zdobte si mne, pokud ještě kvetu!