PARADOXA O OSUDECH FR. ZÁKREJSE.

Když vtipkuje – tu jakby dával

čtoucímu kapky neštěstí,

když vážným je – tu smíchu nával

v čtenáři maně šelestí.

Psal tolik, že se za to mělo,

že píše čtyřma rukama.

Duch předešel pak jeho tělo

kams do věčného neznáma.

Až tělo zajde, začne pučet

mu nesmrtelnost na věky

při našich stolech, na náš účet,

kam připletl se bezděky.