PARASIT. (III.)

I řekl jsem si tedy:

to klamal tě tvůj cit,

to nebyl kus tvé duše,

to byl jen parasit.

Vždy byla tobě cizí,

jen na čas přirostlá,

nebyla to tvá sestra,

nebyla milenka.

Vyrvi ji z nitra svého

a budeš volný zas,

tvá bude víc tvá práce,

tvůj bude všechen čas!

Tak jsem ze srdce svého

ji tedy vyrvat chtěl –

Oh, jak že v ně už vrostla!...

já tolik krvácel...